Dnešné Božie Slovo:
„Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj.“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili!“
Jan 20,24-29
Zamyslenie:
Často v životě
čekáme na důkazy, nevěříme jen tak bez viditelných znamení. Jsme nevěřící
Tomášové. Chceme na vlastní oči vidět, slyšet a cítit. Nestačí nám pouhé
sdělení, byť by znělo jakkoliv přesvědčivě. Tomášovi otevřelo zrak až osobní
setkání s Ježíšem. Poté vyznává: „Pán můj a Bůh můj.“ Kristus se nám
zjevuje i dnes a působí skrze Ducha Svatého v našich srdcích. Mějme
proto oči otevřené a uši připraveny k naslouchání. Velké věci se
mohou mohou uskutečnit během zdánlivě obyčejného všedního dne. Jen je nepromarnit.
Aplikácia:
1/ Potřebujeme i my hmatatelné důkazy v našich životech?
2/ Jsme vnímaví k Božímu vedení uprostřed všedního dne?
Věra
vdaná, administrativní
pracovnice, 47 rokov
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!