Slova svatého evangelia podle Lukáše: „Až uvidíte Jeruzalém obklíčený vojskem, pak vězte, že je blízko jeho zpustošení. Tehdy ti, kdo budou v Judsku, ať utečou do hor; kdo budou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou; kdo budou na venkově, aťdo města nevcházejí, protože to jsou dny odplaty, kdy se naplní všechno, co je psáno. Běda ženám, které budou v těch dnech těhotné nebo budou kojit! Přijde totiž velká pohroma na tuto zemi a Boží trest na tento lid: padnou ostřím meče, budou odváděni jako zajatci mezi všechny národy; po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se čas pohanů nenaplní. Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje. A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení.“
Lk 21, 20 – 28
Můžeme si dnes si při čtení
svatého evangelia dovolit nepřemýšlet nad přítomnými okamžiky, které jsou
poznamenány denně hrozbami, pronásledováním a proléváním krve? ´Na zemi úzkost
národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a
očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje.´ (Lk
21,25b-26a). Druhý příchod našeho Pána byl často zobrazován nejděsivějšími
obrazy, podobně jako je ohlašován slovy v tomto evangeliu, a vždy ve znamení
strachu.
Ale je to opravdu poselství,
které nám evangelium adresuje dnes? Podívejme se jen na poslední větu: ´Až to
začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení.´ Jádrem
poselství těchto posledních dnů našeho liturgického roku není strach, ale
naděje na budoucí osvobození, tj. úplné naplnění našeho života s Pánem, které
bude sdílet naše duše i tělo. Události vypravované tak dramatickým způsobem jen
symbolicky naznačují účast celého stvoření na druhém příchodu Páně, protože se
již účastnilo jeho prvního příchodu, bylo přítomno zvláště při jeho umučení,
kdy obloha potemněla a země se otřásla. Kosmická dimenze nebude vyjmuta z dění
na konci věků, protože je to dimenze doprovázející člověka od jeho stvoření v
ráji.
Křesťanská naděje neklame, protože až k tomu všemu dojde – říká nám náš Pán – ´Tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou´. Nežijme úzkostným životem kvůli druhému příchodu Pána: přemýšlejme raději o hlubokých slovech svatého Augustina, která již v jeho době vydávala svědectví těm křesťanům, kteří se příchodu Páně obávali. Tehdy sv. Augustin řekl: ´Jak se může manželka bát svého manžela?´
Podcast:
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme
tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako
Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého
Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj
nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď
všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli
a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a
Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene
a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a
Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe,
blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení polští mučedníci Společnosti
Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a
Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevěry a ať žije Srdce Ježíšovo
v srdcích všech lidí. Amen.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
