ZAMYŠLENÍ NA PAMÁTKU SV. ALŽBĚTY ANNY SETONOVÉ, ŘEHOLNICE

Evangelium:

Když byli na cestě, přišel Ježíš do jedné vesnice, kde ho přijala do domu nějaká žena jménem Marta. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám a poslouchala jeho řeč. Marta měla plno práce s obsluhou. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala obsluhovat samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba. Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme.“ (Lk 10, 38-42)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes slavíme svátek svaté Alžběty Anny Setonové, manželky, matky, vychovatelky, zakladatelky kongregace Milosrdných sester a iniciátorky systému farního školství ve Spojených státech, systému, v němž farnost poskytuje dětem úplné vzdělání. Ačkoli svatá Alžběta Anna Setonová neúnavně pracovala na zakládání katolických škol po celých Spojených státech, hlavním cílem jejího zájmu a zájmu její kongregace byl vnitřní, duchovní život. Poselství Pána z dnešního evangelia brala vážně: „Maria si vyvolila nejlepší úděl“ (Lk 10,42). Sjednocení s Pánem, které se nachází v kontemplaci, jak ji předvedla Marie z Betánie, je mnohem důležitější než neustálá aktivita, kterou projevovala její sestra Marta. Svatá Alžběta Anna Setonová povzbuzovala Milosrdné sestry, aby si vážily vnitřního života. Napsala: „Vnitřní život znamená pokračování Spasitelova života v nás“ a je „sladkou zemí zaslíbení“. Svaté Alžbětě Anně Setonové bylo jasné, že v životě potřebujeme jen jednu věc (Lk 10,42). Tou „jedinou věcí“ má být život v přítomnosti Pána. Tato řeholnice z prvních dnů americké republiky učí moderního, příliš zaneprázdněného člověka, že nic hodnotného nelze vykonat, pokud se to neděje ve spojení s Pánem. Čas strávený v modlitbě je nedílnou součástí schopnosti sloužit přítomnosti Pána v druhých. Vždyť právě Pánova přítomnost v jeho lidu přitahuje ostatní ke Kristu. Chce být kněz nebo řeholník ve službě úspěšný? Touží laik nebo laička sdílet svou víru v Ježíše Krista? Chceme my křesťané přitahovat druhé k Pánu? Pak musíme prohlubovat vědomí Pánovy přítomnosti v sobě. Musíme rozvíjet vnitřní život. To je jediná věc, na které záleží.