Evangelium:
Když vešel do jednoho domu, znovu se shromáždil zástup (lidu), takže se nemohli ani najíst. Jakmile o tom uslyšeli jeho příbuzní, vypravili se, aby se ho zmocnili; říkalo se totiž, že se pomátl na rozumu. (Mk 3, 20 – 21)
Podcast:
Zamyšlení:
Dnes vidíme, jak reagují Ježíšovi příbuzní: „On se zbláznil“ (Mk 3,21). Opět se ukazuje, že staré přísloví „Nikde prorok neznamená tak málo jako ve své vlasti a ve své rodině.“ (Mt 13,57), je pravdivé. Je zbytečné říkat, že tato stížnost „nezneklidňuje“ Pannu Marii, protože od počátku až do poslední chvíle – kdy stála u paty kříže – si vždy zachovala neochvějnou víru a důvěru ve svého Syna. Ale co my? Zamysleme se nad tím, o kolika z našich sousedů či bližních můžeme říci, že nám rozjasňují život… Nemusíme chodit daleko: vzpomeňme si na Svatého otce Jana Pavla II: kolik lidí ho následovalo a kolik ho zároveň neváhalo obvinit, že je „tvrdohlavý a nemoderní“? Je možné, aby Ježíš i po dvou tisících letech stále ještě visel na kříži za naši spásu, zatímco my, přihlížející, mu stále říkáme: „sestup z kříže, abychom viděli a uvěřili“? (srov. Mk 15,32) Podívejme se na to jinak! Pokud se statečně ztotožníme s Kristem, nebude naše přítomnost neutrální pro ty, kdo s námi komunikují z důvodů příbuzenských, pracovních atd. Ba co víc, naše přítomnost bude některým lidem trnem v oku, protože budeme jako připomínka pro jejich svědomí. Můžeme si být jisti: „Když pronásledovali mne, budou pronásledovat i vás“ (J 15,20). Svými posměšky se budou snažit zakrýt své obavy, svými diskvalifikacemi budou provádět chabou obhajobu své lenosti a lhostejnosti. Kolikrát nás katolíky obviňují z „přehánění“? Musíme odpovědět, že nepřeháníme, protože ve věcech lásky přehánět nelze. Naopak je zcela pravdivé, že jsme „radikální“, protože láska je právě tak „pohlcující“: „musí to být buď všechno, nebo nic“; „buď láska zabije sebe, nebo já zabije lásku“. Proto svatý Jan Pavel II. mluvil o „evangelijním radikalismu“ a o tom, že se „nesmíme bát“: „Ve věci Království není čas na ohlížení se zpět, tím méně na ustrnutí v lenosti“.
Myšlenky k dnešnímu evangeliu:
„Část lidí pejorativně odsuzuje Kristovo dílo a poselství. Měli bychom se učit z Kristovy statečnosti, s jakou snášel takové hanobení a pomluvy. Co záleží na tom, že nás lidé hanobí, když se nás zastává naše svědomí?“ (Svatý Řehoř Veliký)
„Jeho Matka ho vždy věrně následovala a upírala oči svého srdce na Ježíše a na jeho tajemství. Prosme Marii, aby i nám pomohla pevně upřít pohled na Ježíše a vždy ho následovat, i když to stojí, co to stojí.“ (Mt 24,7) (František)
V evangeliích nenajdeme o Ježíši mnoho sdělení, která upoutávají lidskou zvědavost. Téměř vůbec se tam nemluví o jeho životě v Nazaretě ani tam není zmínka o značné části jeho veřejného života. To, co je v evangeliích, bylo napsáno, „abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu“ (Jan 20,31). (Katechismus katolické církve, č. 514)
Modlitba Společnosti Božího Slova:
Čtvrthodinová modlitba
Bože, věčná Pravdo, věříme v tebe.
Bože, naše sílo a spáso, doufáme v tebe.
Bože, nekonečná dobroto, milujeme tě celým srdcem.
Poslal jsi své Slovo jako Spasitele světa, učiň, abychom v něm byli všichni jedno.
Vylij na nás Ducha svého Syna, abychom oslavovali tvé jméno.
Vzývání patronů Společnosti Božího Slova
Vtělené Boží Slovo, oživuj nás svým Duchem.
Nejčistší Matko Boží, přiveď všechny k svému Synu.
Svatý Michaeli, Gabrieli a Rafaeli, pomáhejte šířit Boží království na zemi.
Svatý Josefe, Jáchyme a Anno, vyprošujte nám služebníky evangelia.
Svatý Petře a Pavle, Jene a Ondřeji, pomáhejte hlasatelům víry.
Svatý Řehoři, Augustine a Vincenci, přimlouvejte se za všechny stavy církve.
Svatý Arnolde a Josefe, blahoslavená Marie a Josefo, blahoslavení mučedníci Společnosti Božího Slova, pomáhejte nám v apoštolské práci.
Před světlem Slova a Duchem milosti, ať ustoupí temnota hříchu a noc nevíry a ať žije Srdce Ježíšovo v srdcích všech lidí. Amen.
Našli ste na stránke chybu? Upozornite nás, aby sme ju čím skôr odstránili. Ďakujeme!
