ZAMYŠLENÍ NA PAMÁTKU SV. JOSEFINY BAKHITY, PANNY

Evangelium:

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: „Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět prozíravých. Pošetilé vzaly sice lampy, ale nevzaly s sebou olej, prozíravé si však vzaly s lampami také do nádobek olej. Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usnuly. Uprostřed noci se strhl křik: ‘Ženich je tady! Jděte mu naproti!’ Tu všechny ty panny vstaly a začaly si upravovat lampy. Pošetilé prosily prozíravé: ‘Dejte nám trochu oleje, lampy nám dohasínají.’ Ale prozíravé odpověděly: ‘Nemůžeme, nestačilo by pak ani nám, ani vám, dojděte si raději k prodavačům a kupte si.’ Jakmile však odešly nakoupit, přišel ženich a ty připravené vešly s ním na svatbu a dveře se zavřely. Později přišly i ostatní panny a volaly: ‘Pane, pane, otevři nám!’ On však odpověděl: ‘Amen, amen, pravím vám: Neznám vás.’ Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.“ (Mt 25, 1-13)

Podcast:

Zamyšlení:
Dnes vzdáváme díky Boží Prozřetelnosti za jeho nekonečnou dobrotu, která mladou Bakhitu vysvobodila z nejhlubšího otroctví a přivedla ji k láskyplné službě Bohu. Josefínu Bakhitu unesli (odloučili od jejích rodičů), když byla ještě dítětem. Pětkrát byla prodána na trzích s otroky, kde zakoušela všechny druhy ponižování a špatného zacházení.

Poslední „pán“, kterého měla, člen italského konzulárního sboru v Súdánu, s ní zacházel laskavě. Ve skutečnosti to však nebyl její poslední „pán“. V Itálii — kam se diplomat musel vrátit — Josefína poznala skutečného „Pána“, pravého Spasitele. Velkého Pána, který z lásky k nám dovolil, aby s ním bylo zacházeno krutě, ale to proto, aby bránil naši svobodu. On je ten Dobrý Snoubenec, který nás vysvobodil z nejhoršího otroctví: odloučení od Boha, od hrůzy života sirotků Boží lásky. Jméno Bakhita znamená „šťastná“. A skutečně, když v roce 1890 přijala jméno Josefína, měla to štěstí být pokřtěna a zakusit, že je Božím dítětem. O několik let později se tato obdivuhodná panna zasvětila Snoubenci skrze řeholní Institut svaté Magdalény z Canossy. Ve svém setkání s Bohem se pro Josefínu utrpení, které zažila, stalo školou naděje, olejem, který rozsvěcoval pochodeň víry v Boha. Zamysleme se nad sebou: kolik mě stálo najít Boha? Jakou cenu jsem ochoten zaplatit, abych tuto pochodeň udržel hořet? Protože nezapomínejme, že pohodlí — neřku-li vlažnost — zakořeněné v naší společnosti nás uspává a… pak je pozdě: „Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu“ (Mt 25,13). Noste ve svých srdcích modlitbu z mešního formuláře této světice: „Ó Kriste, kterého svaté panny jako Josefína Bakhita milovaly jako svého jediného Snoubence, uděl, ať nás nic neoddělí od Tvé lásky, a s bdělou nadějí Tě jednou potkáme.“