ZAMYŠLENÍ NA SOBOTU 7. TÝDNE V MEZIDOBÍ

Evangelium:

(Matky přinášely k Ježíšovi) děti, aby jim požehnal. Ale učedníci (jim) to zakazovali. Když to Ježíš viděl, rozmrzelo ho to a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. Amen, pravím vám: Kdo nepřijme Boží království jako dítě, vůbec do něho nevejde.“ Bral je do náručí, kladl na ně ruce a žehnal jim. (Mk 10, 13-16)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes jsou děti středem pozornosti. Více než kdy jindy mají co říci, i když samotné slovo „nemluvně“ znamená „ten, kdo nemluví“. Nejlépe si to uvědomíme při používání elektronických zařízení: děti vědí, jak je zapnout a vypnout, jak je správně používat a dokonce i jak nás, dospělé, naučit je správně ovládat. Jeden známý novinář kdysi řekl: „I když nemluvňata nemluví, neznamená to, že nemyslí.“
V tomto úryvku z Markova evangelia nacházíme několik úvah: „Matky přinášely k Ježíšovi děti, aby jim požehnal, ale učedníci jim to zakazovali“ (Mk 10,13). Pán, který se nevyhýbal nikomu, se však zvláště přibližoval právě dětem. Proto, když to Ježíš viděl, rozhněval se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království“ (Mk 10,14). Láska musí mít své priority: začíná u těch nejpotřebnějších. A pokud má každý právo přiblížit se k Ježíši, pak děti mají toto privilegium jako první: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim“ (Mk 10,14). Musíme si však uvědomit, že když pomáháme těm, kteří to nejvíce potřebují, sami jsme prvními, kdo z toho má prospěch. Proto nás Mistr varuje: „Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde“ (Mk 10,15). A jaká je jeho odpověď na jednoduchost a otevřenost těchto dětí? „Bral je do náručí, kladl na ně ruce a žehnal jim“ (Mk 10,16). Musíme se naučit umění přijímat Boží království. Kdo je jako dítě, snadno pochopí, že všechno je dar, milost. Z naší malosti bychom měli být otevřeni k přijímání Boží milosti. A abychom „přijali“ Boží přízeň, musíme naslouchat a kontemplovat ve „vnímavém tichu“. Svatý Ignác z Antiochie napsal Efezanům: „Je lépe mlčet a být křesťanem, než mluvit a nebýt jím. (…) Kdo zná slovo Ježíšovo, je skutečně schopen slyšet i jeho ticho, aby byl dokonalý, aby jednal podle toho, co říká, a aby byl poznán i podle svého mlčení.“

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

• „Je snazší se rozhněvat než se ovládnout, je vhodnější vytrvale trestat naši vlastní netrpělivost a pýchu než napomínat chlapce. Musíme být pevní, ale laskaví, a mít s nimi trpělivost. Dávám vám za vzor lásku apoštola Pavla, kterou projevoval svým novým učedníkům.“ (Svatý Jan Bosco)

• „Již v lůně své Matky Ježíš přijal všechna rizika sobectví. Také dnes jsou děti, i ty nenarozené, ohroženy sobectvím. Naše individualistická kultura dnes odmítá plodnost; uchyluje se k permisivitě, tedy k nadměrné shovívavosti, která nivelizuje – tedy stahuje – směrem dolů, i když cenou této neplodnosti je nevinná krev.“ (papež František)

• „Uchovávej se v prostotě a nevinnosti a budeš jako děti, které neznají zlo, jež pustoší lidský život.“ (KKC, par. 2517)