ZAMYŠLENÍ NA SOBOTU PO POPELEČNÍ STŘEDĚ (8.3.2025)

Evangelium:

(Ježíš uviděl jednoho celníka – jmenoval se Lévi – jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou!“ (Lévi) nechal všeho, vstal a šel za ním. Ve svém domě pak mu vystrojil velkou hostinu. Spolu s nimi bylo u stolu celé množství celníků a jiných lidí. Farizeové a jejich učitelé Zákona reptali a řekli jeho učedníkům: „Proč jíte a pijete s celníky a hříšníky?“ Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní! Nepřišel jsem povolat k obrácení spravedlivé, ale hříšníky.“ (Lk 5, 27-32)

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes vidíme, jak se postní doba posouvá vpřed a jakou sílu má obrácení, ke kterému nás Pán volá. Postava Matouše, apoštola a evangelisty, je velmi výmluvná pro ty z nás, kteří si myslí, že kvůli své minulosti, osobním hříchům nebo složitému životu nejsme hodni našeho Pána. Ale ne, nejsme nehodní; abychom si tím byli jisti, Ježíš Kristus nám nabízí možnost následovat Ho, stejně jako to učinil s prvním evangelistou, celníkem Leviem, kterému prostě řekl: „Následuj mě“ (Lk 5,27). Ježíš s ním jedná přesně opačně, než by jednala „moudrá“ mentalita snažící se být „politicky korektní“. Levi pocházel ze světa, kde byl všemi svými krajany otevřeně odmítán, protože jako celník pomáhal Římanům a možná se i obohacoval na „provizích“, dusil chudé výběrem daní – zkrátka byl považován za veřejného hříšníka.

Ti, kdo se považovali za dokonalé, si nemohli ani představit, že by je Ježíš nejen nevyzval, aby Ho následovali, ale ani je nepozval ke svému stolu. Tím, že si však Pán Ježíš Kristus vybral Léviho, nám dává jasně najevo, že právě takové lidi si přeje povolat k rozšiřování svého Království; vybral si nemocné, hříšníky, ty, kdo se sami považují za nehodné: „Ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je světu slabé, to vyvolil Bůh, aby zahanbil silné“ (1Kor 1,27). Právě tito lidé potřebují pomoc a proto také lépe pochopí ty, kdo ji také potřebují. Nemáme si myslet, že Bůh si přeje k sobě jen neposkvrněné a dokonalé následovníky. To privilegium patří pouze naší Matce. Pro nás, kteří jsme předmětem Božího věčného spásného plánu a hlavními aktéry postní doby, Bůh touží po srdci zkroušeném a pokorném. Slovy svatého Augustina: „Bůh tě učinil slabým, aby ti mohl dát svou vlastní sílu.“ Takového člověka, jak říká žalm, Bůh nikdy neodmítne.

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

• „Ale chceš-li, můžeš být uzdraven. Svěř se Lékaři a On otevře oči tvé duše i tvého srdce. Kdo je tím Lékařem? Bůh, který uzdravuje a oživuje svým slovem a moudrostí. Bůh svým vlastním slovem a moudrostí stvořil vše.“ (Sv. Theofil z Antiochie)

• „První skutečnost bije do očí: Ježíš nikoho nevylučuje ze svého přátelství. ‚Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky‘ (Mk 2,17). Radostná zvěst evangelia spočívá právě v tomto: nabídnout Boží milost hříšníkovi!“ (papež Benedikt XVI.)

• Ježíš zve hříšníky ke stolu království: „Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky“ (Mk 2,17). Vyzývá je k obrácení, bez něhož nelze vejít do království, ale slovem i skutkem jim ukazuje bezmezné milosrdenství svého Otce k nim a nesmírnou „radost v nebi nad jedním hříšníkem, který se obrátí“ (Lk 15,7). Nejvyšším důkazem této lásky bude Ježíšovo obětování vlastního života „na odpuštění hříchů“ (Mt 26,28). (KKC, par. 545)