ZAMYŠLENÍ NA SVÁTEK POSVĚCENÍ LATERÁNSKÉ BAZILIKY

Evangelium:

Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. V chrámě zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam sedí. Tu si udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu i s ovcemi a býčky, směnárníkům rozházel peníze a stoly jim zpřevracel a prodavačům holubů řekl: „Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“ Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‘Horlivost pro tvůj dům mě stravuje.’ Židé mu však namítli: „Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš dělat?“ Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím!“ Tu židé řekli: „Tento chrám se stavěl šestačtyřicet let – a ty že bys ho zase postavil ve třech dnech?“ On však to řekl o chrámu svého těla. Teprve až byl vzkříšen z mrtvých, uvědomili si jeho učedníci, co tím chtěl říci, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl. /J 2, 13-22/

Podcast:

Zamyšlení:

Dnes si při této velké církevní slavnosti připomínáme, že i když žádná budova na světě není dost velká na to, aby pojala Boží nesmírnost, lidé v minulosti cítili potřebu vyhradit si určitá místa pro svá osobní i společná setkání s Bohem. Zpočátku byly místem setkávání křesťanů jejich soukromé domy, kde se společenství scházela k modlitbě a lámání eucharistického chleba. Shromážděné společenství bylo – a dodnes je – Božím svatým chrámem. Postupem času si tato společenství stavěla budovy určené k liturgickému slavení, předříkávání slova a modlitbě. A tak křesťanství od počátečního pronásledování až po konečnou náboženskou svobodu v Římské říši začalo stavět své velké baziliky. Z nichž nejvýznamnější je římská katedrála svatého Jana z Lateránu. Lateránská bazilika je symbolem jednoty všech kostelů na světě s římskou církví, a proto tato bazilika hrdě nese na svém hlavním portiku titul Matka a hlava všech kostelů města i světa (Omnium urbis et orbis ecclesiarum mater et caput). Je dokonce významnější než bazilika svatého Petra ve Vatikánu, protože ta vlastně není katedrálou, ale svatyní postavenou nad hrobem svatého Petra a současným sídlem papeže, který má jako římský biskup katedrálu právě v Lateránské bazilice. Nikdy bychom však neměli ztrácet ze zřetele, že skutečným místem setkání člověka s Bohem, jeho skutečným chrámem, je setkání s Ježíšem Kristem. Právě proto byl zmocněn uklidit v domě svého Otce a pronést tato slova: „Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej zase postavím“ (J 2,19). Díky oběti svého života za nás učinil Ježíš Kristus z věřících živý Boží chrám.

Myšlenky k dnešnímu evangeliu:

„Když si připomínáme zasvěcení chrámu, přemýšlejme o tom, co řekl svatý Pavel: „Každý z nás je chrámem Ducha svatého“. Kéž udržujeme svou duši krásnou a čistou, jak se Bohu líbí, aby byly jeho svatými chrámy.“ (sv. Augustin)

„Dnes, o svátku posvěcení baziliky svatého Jana Lateránského, si připomeňme, že Pán chce přebývat ve všech srdcích. I kdyby se stalo, že se od něj vzdálíme, tři dny stačí, aby v nás Pán znovu vybudoval svůj chrám.“ (František)

„Místní církve jsou plně katolické pro společenství s jednou z nich: s římskou církví, „která předsedá v lásce“. Pán učinil ze svatého Petra viditelný základ své církve. Jemu svěřil klíče. Římský biskup, nástupce svatého Petra, je „hlavou sboru biskupů, zástupcem Krista a pastýřem celé církve zde na zemi“. (Katechismus katolické církve, č. 834 a 936)